Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Levády na Madeiře

17. 02. 2017 11:10:43
Důmyslné zavlažovací kanály nesou jméno levády. Levády přinášejí vodu, která napršela na horách, do níže položených oblastí, a to pomocí kanálu vedeného po povrchu země (někdy i pod jejím povrchem).

Ostrov sopečného původu Madeira, leží sice blíže Africe než Evropě, přesto je součástí Portugalska. Jeho jedinečné podnebí má na svědomí, že zde v každém ročním období najdete kvetoucí rostliny a pomohlo zachovat jedny z posledních vavřínových lesů, které kdysi pokrývaly celou Evropu.

Už v 15. století první portugalští osadníci zjistili, že zatímco na severu a severozápadě ostrova prší velmi často (až 2 000 mm srážek za rok), na subtropickém jihu je vody málo. Proto vybudovali s vydatnou pomocí černých i arabských otroků závlahový systém, jenž nemá na světě obdoby.

Celý ostrov je protkán kanály v šířce od 10 centimetrů do jednoho metru, podle nichž vedou stezky. Ostrovní turistika nemá moc dlouhou tradici, začala se rozvíjet až v 60. letech minulého století, ta levádová až koncem 80. let.

Domorodci zprvu nechápavě vrtěli hlavou, proč jim cizinci courají podél závlahových kanálů. Pak si řekli, že na tom asi něco bude, a začali se o souběžné cesty víc starat. Teď už je to normální turistický byznys. Vodní cesty jsou postaveny neobyčejně pečlivě, pozvolna a nepatrně stále klesají a napájejí pole a plantáže čistou vodou.

Místy jsou ve skále proraženy tunely, celkem jich je kolem 40 kilometrů. Baterky tu opravdu nejsou pro parádu. Mimochodem, nejdelší z tunelů měří 5 kilometrů!

První portugalští osadníci v 15. století brzy zjistili, že jih s příjemným subtropickým klimatem nemá dostatek vody pro zemědělství. Na severu a severozápadě ostrova však prší skoro každý den (roční úhrn srážek činí až 2000 mm).

Příčinou jsou mraky postupující v malé výšce nad oceánem od severu a narážející na ostrov, jehož hory dosahují výšky kolem 1800 m.

Portugalci proto brzy začali budovat kanály, jimiž vodu ze severu převádějí na jih. Budování levád a rozdělování vody dostalo hned zpočátku i právní základ. Již roku 1461 byli jmenováni dva úředníci dohlížející na rozdělování vody.

Roku 1485 jim král João II. stanovil pravidla, kdy musejí uživatelům vodu poskytnout. Následně pak roku 1493 vydal zákon, podle nějž nesmějí vlastníci pozemků bránit stavbě, údržbě a využívání levád.

Údaje o celkové délce levád se různí podle jednotlivých autorů. Záleží zřejmě na tom, zda sečteme jen délku hlavních toků, nebo započteme i nejužší odbočky. V roce 1900 bylo registrováno 200 levád s celkovou délkou 1000 km. V roce 2007 se setkáváme s údaji od 2400 km až po 5000 km. Na levádách je v současnosti 40 km tunelů.

V roce 1939 iniciovala portugalská vláda vypracování studie o využití a budoucnosti levád. Na jejím základě vláda financovala výstavbu nových levád využívaných i k pohonu hydroelektráren. Dvě největší z nich byly Levada dos Tornos a Levada do Norte. Výstavba trvala 25 roků, protože vše bylo nutné provést ručně. Pracovali na nich i horolezci a práce si vyžádaly také lidské oběti.

Leváda musí mít po celé své délce mírné klesání, proto je vedena například ve svislé skalní stěně, nebo tunelem. V místech, kde bylo nutné změnit výšku skokem, není vodopád, ale schody. Pro stavbu prvních levád byli využíváni převážně černí otroci. Byli zde však i otroci arabští, kteří měli se zavlažovacími kanály a jejich stavbou zkušenosti z domova.

Z důvodu omezení odpařování jsou levády více hluboké než široké. Mají šířku asi od 20 cm až po 1 m. První levády byly tesány do skály, dozděny kamennou zídkou, v některých úsecích měly dřevěné koryto (na Madeiře byl dostatek dřeva). Zhruba od počátku 20. století začal převládat beton. Tím jsou postupně opravovány úseky starých levád (na Madeiře nikdy nemrzne, ani ve vyšších polohách, takže nejsou problémy s poškozením betonu mrazem).

Levády procházející přes vesnice mají odbočky k odběratelům vody – zahrazením toku překážkou voda začne proudit do odbočky. Po napuštění nádrže nebo zavlažení políčka se překážka vyjme a voda proudí dál. Nespotřebovaná voda na konci levády teče do moře. Levády je třeba udržovat. Proto se za vodu platí, ale nikoliv podle odebraného množství, nýbrž podle vzdálenosti od zdroje.

Levády dobře zapadají do přirozeného prostředí. Jejich stavitelé neupravovali směr toku více, než bylo třeba, a proto leváda obvykle sleduje půdorysný profil skalní stěny, v níž je vedena. V minulosti se široké levády využívaly i k plavení dřeva a chodníky kolem nich byly často jedinou přístupovou cestou do horských vesnic.

Téměř po celé délce je souběžně s levádou veden chodníček. Po těchto chodnících dnes proudí turisté. Voda v levádách je křišťálově čistá a studená. Po prudkém dešti však levády zachytí i povrchovou vodu a cesta kolem nich může být značně obtížná až nebezpečná.

Na Madeiře stále něco kvete, takže si budete připadat jako v botanické zahradě. Také tu je prý největší počet alergiků. Zatímco v nižších a středních polohách to vypadá jako v zahradnictví, na hřebenech už je květena poměrně chudá.

Levády se ale odmění za příznivého počasí nezapomenutelnými rozhledy. Jedna z nekrásnějších, ale také nejexponovanějších levád vede po vrcholcích hor. Trasa Encumeada - Torrinhas - Pico Ruivo meří 18 kilometrů a dá se projít za 6 hodin. Stezka končí ve výšce 1 862 metrů na Pico Ruivo, nejvyšší hoře Madeiry.

Autor: Lucie Plicová | pátek 17.2.2017 11:10 | karma článku: 20.26 | přečteno: 612x

Další články blogera

Lucie Plicová

Běž pro nevidomé

"Běž pro nevidomé" je benefičně sportovní akce na podporu osob se zrakovým postižením. Jedná se o jedinečnou příležitost, vyběhnout si schody (zhruba 500 schodů) ve třetí nejvyšší budově v Praze.

20.6.2017 v 16:48 | Karma článku: 5.04 | Přečteno: 99 | Diskuse

Lucie Plicová

Hřebenovka Roháčů

Hlavní hřeben Západních Tater se táhne v délce 42 km přes celé Západní Tatry od Hutianského po Ľaliové sedlo. Jeho nejvyšším bodem je Baníkov (2178 m), neboť Bystrá leží v jižní rozsoše hory Blyšť.

20.6.2017 v 15:43 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 403 | Diskuse

Lucie Plicová

Endorfin "Hogo" run a fun !

Je pondělí ráno a moje myšlenky "lítají" mezi Kořenovem a Harrachovem. Při hlubokém nádechu mě bolí snad každý sval včetně kostí!

19.6.2017 v 17:02 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 356 | Diskuse

Lucie Plicová

SEE KAYAK TROJA TOUR

Praha Holešovice - slepá libeňská ramena řeky Vltavy - Karlín - Štvanice - Trojský most - Trojský plavební kanál / Troja - Stromovka - Bubeneč - Podbaba.

15.6.2017 v 17:16 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 165 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Moje přímky a obloučky

V tomto blogu se vracím ke svým návrhům, kde kombinuji přímé a obloukové tvary architektonických článků a prvků.

23.6.2017 v 8:27 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 101 | Diskuse

Michal Štosel

Za zdí

Za zdí se dějí neuvěřitelné příběhy, které však nikdo nepopíše ani nevyfotí, protože jsou právě za tou zdí.

22.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 209 | Diskuse

Jiří Stratil

Když jsou podlahy různě vysoko

Co domy v sobě skrývají, vše musí mít konstrukční logiku, technické, provozní a bezpečnostní řešení.

22.6.2017 v 7:44 | Karma článku: 4.22 | Přečteno: 201 | Diskuse

Pavel Vrba

Někdy samotná fotka nestačí.

Někdy nám zůstanou samotné fotografie, které zachycují to, co jsme sami chtěli, ale něco jako by jim chybělo. A já marně přemýšlím o slovech, která by doplnila skrytý význam oněch obrázků.

21.6.2017 v 16:34 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 322 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kořání

Slovo znějící starosvětsky a básnivě. Kořání je pro člověka většinou neviditelné. Slovem i obrazem nabízím vstup do oblasti rhizosféry.

21.6.2017 v 14:41 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 169 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 12.30 Průměrná čtenost 362

Aktivní usměvavá sportovkyně s nepromokavým tělem, láskou k přírodě, výletům a nespoutanou myslí. Klíčová slova: treky, kolo, voda, brusle, cestování, hory, lezení, běh, endorfiny a zážitky! :o)

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.