Výstup na Monte Perdido 3.335 m.n.m. To je krok nahoru a dva dolů!

30. 08. 2017 16:39:35
Monte Perdido neboli Ztracená hora je třetím nejvyšším vrcholem Pyrenejí. O pár metrů výše sahají k horkému španělskému nebi jen ledovcem olepené Pico de Aneto (3404 m) a tak trochu tajemný a značně nepřístupný kolos Pico Posets.

Monte Perdido má však díky úžasnému přírodnímu prostředí dvou nejkrásnějších pyrenejských kaňonů Añisclo a Ordesa punc hory nejvíce navštěvované, ne-li přímo kultovní.

Výstup na vrchol Monte Perdido je za normálních podmínek jednoduchou záležitostí. Nejedná se však o nějakou procházku. Výška společně s velehorským terénem může přichystat nejednu horkou chvilku.

Jdeme nejčastěji chozenou variantou od španělské chaty Goriz, stojící na jihozápadě masívu. Slušně značená, ale především notně vyšlapaná pěšina kličkuje vzhůru přes několik skalnatých prahů. Prvním vzrušujícím úsekem je překonání skalní stěny, kde musíme skutečně pozorně sledovat kamenné mužíky. Chaotickým bludištěm zřícených skalních bloků vyjdeme k temně modrému jezeru Lago Helado.

Před námi leží pověstný koridor Escupidera. Česky něco jako hrnec, ale mnohem výstižnější je doslovný překlad – plivátko. Plivat krev se nám zde skutečně skoro daří. Jedná se totiž o nejnebezpečnější místo výstupu. Strmou sutí vede jakž takž vychozená pěšina držící se středu koridoru.

Úsek je po většinu roku vyplněn sněhem, ostatně dle periodik na internetu jsou všechny smrtelné nehody v masívu Monte Perdido dílem především zimních výstupů. V tomto období se Escupidera mění ve vražednou klouzačku, mající na svědomí prý až na 40 obětí.

My vytahujeme trekové hůlky, které doteď zahálely v batohu a opatrně stoupáme do výrazného plochého sedla, odkud je to na vrchol již jen kousek. V principu se to má tak, že po pohybující se kamenné suti děláme jeden krok nahoru a sjíždíme dva kroky dolů. Je zde kamenné pole nejrůznější hrubosti. Vzpomínám na žlaby složené z relativně velkých kamenů, ty bývají pro výstup nejpohodlnější.

Kameny bývají zaklíněné a je menší riziko, že se dají do pohybu. Zde je naopak jemná a měkká suť. Našlapuji pomalu, zvolna přenáším těžiště a snažím se odhadnout, který kámen je usazen a neujede mě pod nohama. Utrpení narůstá, plicní sklípky se hroutí přetížením, laktát probublává svalovými vlákny. Jsem nahoře! Dokonalé kruhové defilé horských krás, vlnící se hřebeny a tyrkysová jezera v údolí. Výhledy berou dech.

Naopak sestup mě dělá vyloženě radost, na rozdíl od ostatních volím drobnou pohybující se suť a sklouzávám po ní jako na lyžích. Paráda ! V sedle už na mě mávají Verča s Ondrou a jdeme se společně s ostatními osvěžit do jezera.

Autor: Lucie Plicová | středa 30.8.2017 16:39 | karma článku: 16.34 | přečteno: 804x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Jaromír Šiša

Veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 203 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 153 | Diskuse

Martina Pazourová

Střípky z bleduliště

Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala

22.3.2024 v 22:25 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 642

Milovnice hor, skal a cestování se sklony k bláznivým nápadům. Zápalená pro fotografování s nutkavou potřebou zachytit svět kolem sebe. Myšlenkami na cestách, srdcem dobrodruh a šprýmař.

https://www.zkomfortnizony.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...