Postalmklamm Klettersteig, perfektní "hračka" pro dospělé!

Mosty, lávky, skoky. Stavitelé cesty měli dost invence a tak postavili každý most jinak. Tento fakt výrazně zvyšuje míru už tak vysokého prožitku. Je libo přeskok? Je hned dvoumetrový! Směle vedená linie nadchne fanoušky expozice.

Oblast Solné komory východně od Salzburgu je pravé feratové eldorádo a navíc to k němu nemáme daleko. 

Zajíždíme nedaleko Wolfgangsee do hor a po horské silničce se zanedlouho přiblížujeme k horské bystřině Russbach. Ta tvoří hlubokou úzkou soutěsku, na jejíž stěnách byla na počátku tohoto tisíciletí vybudována neobyčejná a hravá zajištěná cesta. Na Klettersteigu Postalmklamm nehledejte sportovní výkony, kterými ohromíte svět, zato zábavy si tu užijete až až!

Každý český vodák zná německé slovíčko „klamm“, které znamená soutěsku. Tady ale na místním potoce nenarazíte na kajakáře, ale kupodivu na ferratysty. Ferrata je zde totiž z velké části napnutá přímo ve skalních věčně mokrých a temných stěnách samotné rokle.

A aby to byla pořádná zábava, tak nám tvůrce zdejší zajištěné cesty postavil do cesty několik lanových mostů, lávek a přeskoků. Cesta začíná poměrně dlouhým mostkem přes potok Russbach (obtížnost C), po kterém je třeba klást nohy na prostředek, aby nedocházelo k převažování na stranu. Malinko poprchává a tak je to opravdu velmi kluzké. Překonáváme tak hluboké koryto potoka, které člověka prověří, zda je schopen pokračovat dál. Následuje traverz po kramlích. Další lanový mostek, kdy je lano pouze nahoře a dole s možností „atrakce- tramvaj“ volně visící lana. Dalším náročnějším úsekem je přeskok, cca 2 metry. Vyšší osoby (185 cm) zvládnou dlouhý překrok. Opět jištěný úsek zakončený krátkým mostkem. Ocelové tyče jsou často velmi kluzké a opotřebením jich je pár ohnutých směrem dolu, takže nám sklouzávají nohy. Také stupy na skále jsou po většinu roku mokré a kluzké. Je potřeba síla rukou. Tento úsek podél potoka má největší obtížnost C, jinak převážně B/C.

Pokračujeme výstupem v lese s možností odpočinku u vodopádu. Pod nástupem na další úsek je vrcholová kniha. Úseky obtížnosti D nebo nástupová varianta F, opravdu pro otrlé. Převislý nástup pustí dál jen nejzdatnější. Ještě  kousek po suché skále (pokud tedy zrovna neprší). Opět je potřebná síla rukou. Závěrečný úsek vede lesem po pěšině a zdolání posledního lanového mostku kolem vodopádku se dá případně obejít korytem potoka.

Gattsprung !!! Ozdoba celé cesty ! Krása tohoto úseku vyžaduje určité úsilí a námahu aby byla odhalena. Přece jen člověk běžně neskáče z jedné strany kaňonu na druhý každý den. Prostě to kousek osobní statečnosti a odvahy chce. Zvlášť pokud přeskoky obecně nejsou vaší silnou stránkou. Po kluzkých kramlích na to raději ani nepomýšlím a zdolávám tento těžší úsek "na lenochoda".

Foto © by mobile phone