Hiking, biking, sailing and swimming in Seychelles

21. 03. 2019 15:39:01
Tisíce kilometrů od nejbližší pevniny, hluboko ve vyhřátém Indickém oceánu, leží ráj nedotčené přírody a nejkrásnějších pláží světa, souostroví Seychely.

Procestovali jsme autem, pěšky, na lodi, na kole a autobusy ostrovy Mahé, Praslin, La Digue a Curieuse. Viděli Coco de mer, erotickou hříčku přírody, která proslavila Seychely. Ořechy palmy značně naturalisticky připomínající ženský klín či ženské pozadí, a to doslova v životní až nadživotní velikosti. Krmili želvy obrovské žijící ve volné přírodě na ostrově Curieuse, žasli jsme nad barvami moře a ryb v něm, jedli s místními, jezdili autem vlevo a zase "blikali" stěrači. Poznávali jsme divoké vnitrozemí a bujarý prales. Často jsme si připadali, jako Indiana Jones obklopeni hustou džunglí. Právě tyto treky na vrcholy ve vnitrozemí nám daly díky třiceti stupňům a vlhkosti vzduchu prádelny zabrat rozhodně nejvíc.

Mahé NP Morne Seychellois, Anse Major trail

Anse Major trail je pravděpodobně nejoblíbenější výlet na Mahé, protože vede k jedné z nejkrásnějších ostrovních pláží. Anse Major beach nabízí osvěžující plavání poté, co se dost zapotíte.

Na samém konci silnice na okraji Bel Ombre uvidíte nástup na stezku. První část stezky může být na konci období dešťů v důsledku odtoku vody trochu vychýlena. Po této části se chůze stává příjemnější, s žulou pod nohama. Je vidět oceán a obzor, posetý několika ostrůvky.

Dole, neskutečné tyrkysové barvy, kde se vzpínají vlny narážející na skály. Většina stezky vede na přímém slunci. Dorážíme kolem poledne a tak si žár slunce a rozpálenou žulu opravdu "užíváme". Cíl cesty, Anse major beach je pak naprosto osvěžující zážitek.

Mahé NP Morne Seychellois, Morne Blanc

Túra začíná na straně silnice na plantáži, která kdysi produkovala čaj (Camellia sinensis). Cesta stoupá po strmém svahu hluboko v lese, kde nás stromy po většinu cesty chrání před sluncem. Jsme ohromeni směsí vegetace, která roste v této výšce. Čajové rostliny jsou nyní zastíněny skořicí a vzrostlými stromy.

Nad hladinou moře je les složen z importovaných druhů, jako jsou skořicové stromy, které sem přivezli k pěstování. Existuje zde také mnoho endemických druhů palem, které rostou pouze na Seychelách a jsou snadno rozpoznatelné díky trnům na kmenech.

Podle pověsti se o jejich kmeny škrábaly obří želvy. Intenzivní vlhkost napomáhá mechům, kapradinám a o něco dál lišejníkům. Jakmile vystoupíme ze stínu lesa, vede stezka cestou mezi velkými žulovými balvany.

Přicházíme na vrcholovou římsu, kde se nám otevírá dech beroucí výhled na více než 180 stupňů západního pobřeží Mahé a sousední ostrovy. Naše oko spočívá na Cap Ternay, Launay Bay, Conception ostrov a Thérèse ostrov. Pokud je obloha jasná, budete moci vidět celou cestu až k Grande Anse a Boileau.

Čajová továrna Morne Blanc

Čaj byl představen na Seychelách v roce 1960 skotským čajovým plantážníkem Billem Hendersonem. V roce 1961 Henderson spolu s dalším kolegou přinesl 1000 kilogramů semen z Keni na Seychely, kde později otevřel první čajovou školku v Port Glaud (dnes známo jako pole číslo čtyři). Tehdy bylo vybráno asi 300 akrů půdy k výsadbě, v kopcích Morne Blanc. Komerční výroba čaje tedy začala na Seychelských ostrovech v roce 1966 výstavbou továrny čaje v Morne Blanc. V roce 1988, kdy Seychelles Marketing Board převzala výrobu čaje od italské firmy známé jako GMR, již čajové plantáže pokrývaly přibližně 43 hektarů půdy. K dnešnímu dni byla tato plocha zmenšena a výsadba rozdělena na 20 polí.

Seychelské čaje se nevyrábí výlučně pro místní spotřebu, ale jsou také vyváženy do Spojeného království, Německa a Japonska. Čajové lístky a pupeny jsou ručně škubány každý den. Na polích dnes pracuje 34 sběračů, z nichž většina jsou ženy. Každý nasbírá asi 30 kg čajových lístků za den. V současné době čajová továrna Morne Blanc vyrábí 42.000 kg černého čaje ročně.

Mahé NP Morne Seychellois, Copolia trail

Jde o jeden z nejpopulárnějších výletů pro místní obyvatele, který vede ke skalnaté plošině s panoramatickým výhledem na východní pobřeží. Vedle silnice Sans-Souci začíná stezka sestupem do lesa ve stínu velkého bílého trubkovitého stromu (Tabebuia pallida), známého pro své bílé a světle růžové květy.

Po pár minutách, stezka stoupá po druhé straně rokle a pokračuje nahoru mezi mechovými kameny. Protínáme několik roklí, což způsobuje, že často střídáme výstupy a sestupy.

Po několika stech metrech se na každé straně stezky začínají objevovat velké bloky žuly, překračujeme několik dřevěných lávek a po trochu exponovaném a úzkém kovovém žebříku šplháme na vrchol žulové plošiny. Na jedné straně je výhled na okolní kopce a na druhé straně na západní pobřeží Mahé.

Vidíme vrcholy Trois Frères (tyčící se nad Viktorií), Morne Seychellois, Morne Blanc a Kongo Rouge. Na dalším vrcholu stojí telekomunikační Rose-Bell anténa. Když se dostanete k výhledu na okraji útesu, je vidět otevřený oceán a sousední ostrovy Moyenne a Curieuse. Bohužel nás cestou na vrchol zastihl tropický deštík, a tak si o modré obloze můžeme nechat zdát.

Žulová plošina je ideální místo pro pozorování horských endemických rostlin, které rostou v této nadmořské výšce, zejména velkých porostů masožravých rostlin. Slavná džbánová rostlina (Pitcher Plant, Nepenthes pervillei) roste pouze na místech vyšších než 350 m. Živí se hmyzem, který zachytí na dno svého "džbánu".

Na Seychelách najdete nejfotografovanější pláže světa

Legenda říká, že když Bůh stvořil svět, bylo mu líto, že si ráje mohou užívat jen andělé a tak vzal kousek nebe a položil ho do Indického oceánu. Nebe se v moři začalo rozrůstat a barvit okolní vodu do tyrkysova. Tak vznikly Seychely – 115 ostrovů s jemným bílým pískem na plážích, průzračným mořem, korály a typickými žulovými balvany. Mahé je největším ze všech seychelských ostrovů a centrem dění. Na severu je převážně hornatý a tedy vhodný pro turistiku, jih zase nabízí ideální podmínky pro potápění a šnorchlování. Na Mahé se rozkládá hlavní město Victoria a mezinárodní letiště.

Než Seychely objevili chtiví francouzští mořeplavci, sloužily převážně jako úkryt stejně chtivým pirátům. Ti tu prý někde na Mahé zakopali poklad a ještě se nikdo nepochlubil tím, že by ho našel. Pak se ostrovy staly předmětem bojů mezi Francií a Británií a jako svou kolonii si je nakonec zapsala druhá jmenovaná. Seychely se od ní odtrhly v roce 1976 a vznikla tak Seychelská republika. Z dob anglické nadvlády se dochoval například způsob jízdy vlevo nebo jméno hlavního města po britské královně Viktorii.

Pláž plná vůně na Mahé

Nejslavnější pláží je Beau Vallon, kde na vaši bezpečnost dohlédne plavčík, na Anse Intendance zase vysoké vlny přejí windsurfingu. Nejkrásnější pláž Petit Ansé si obyvatelé Mahé chrání a je proto dostupná pouze pěšky. Kromě moře se můžete koupat i ve vůni skořice na pláži Anse Souillac, kterou obklopují plantáže s touto aromatickou rostlinou.

NP Vallée de Mai a Coco de mer: Erotická hříčka přírody, která proslavila Seychely

Rostou jen na jediném místě na světě. Jsou největší, nejtěžší a také trochu sprosté. Ale suďte přírodu. Na nevysokém kopci uprostřed ostrova Praslin, v místě zvaném Vallée de Mai (tedy Májové údolí), je k vidění jeden z významných přírodních unikátů. Jedná se o zbytek pralesa největších kokosových palem, endemického druhu s názvem Coco de mer (v překladu mořský kokos), které plodí největší a nejtěžší ořechy na světě.

Nejsou to žádní drobečkové, rekordní úlovky totiž váží přes čtyřicet kilogramů. Když prales objevili první námořníci, domnívali se, že vstoupili do biblické rajské zahrady, kde je obrovská palma stromem poznání a ořech zakázaným ovocem, které zapříčinilo vyhnání z ráje.

Praslin Island

Praslin je druhý největší ostrov ze souostroví Seychely, jde o jakýsi mikrokontinent s poněkud odlišným vývojem od jiných sopečných či korálových ostrovů v Indickém oceánu. To je také hlavním důvodem velkého množství endemických druhů živočichů a rostlin. Zajímavých kuriozit najdete v Májovém údolí mnohem více. Překvapivá je třeba dlouhověkost obrovských palem, které měří několik desítek metrů a dožívají se až 400 let. Hlavní atrakcí je pak podoba místních erotických ořechů, které značně naturalisticky připomínají ženský klín či ženské pozadí, a to doslova v životní až nadživotní velikosti.

Všechno je tu takové „přerostlé“...

A vtipná je i samčí palma, neboť tyčinky jejích květů zase připomínají obrovský falus, tedy jakousi značně přerostlou „jehnědu“, která dosahuje délky jednoho až dvou metrů. Prvních třicet let však samčí a samičí palmy nejde rozeznat, až když začnou plodit, získají své typické a z pohledu člověka poněkud provokativní znaky.

Obří kokosový ořech roste velmi dlouho a plné zralosti dosahuje až po sedmi letech, kdy už má také monstrózní proporce, tedy až půl metru v průměru a nějakých 20 až 30 kilogramů. Občas se mu říká ořech lásky a kvůli své podobě byl po staletí poněkud nesmyslně považován za velmi účinné a tudíž vyhledávané afrodiziakum. A uznání nakonec získal i na domovských ostrovech, kde se „neslušný“ kokosový ořech stal národním symbolem, jehož obrázek jsme dostali vyražený do pasu v podobě vízového razítka po příletu na Seychely.

Pověstmi opředené Coco de Mer

Tato izolace od okolního světa dala vzniknout pralesu, který dávní mořeplavci považovali za pozůstatek bájného Ráje. Plody palmy měly být oním jablkem svádějícím Adama k hříchu. Není se čemu divit. Plody samičích rostlin, připomínající svým tvarem ženský klín rostou vždy v blízkosti samčích palem s plody ve tvaru mužského přirození. Stačilo málo a v hlavách námořníků, plujících dlouhé měsíce po moři, začaly kolovat hříšné myšlenky. Místní průvodci vás rádi seznámí s pověstí, podle které se za úplňku samčí a samičí palmy k sobě sklání a oddávají se milostným hrátkám. Že tomu nevěříte? Za úplňku se raději držte od pralesa dál. Kdo toto divadlo spatří, ten prý navždy oslepne.

Hustý palmový porost vytváří tajuplné šero a při troše štěstí narazíte na některého z endemických živočichů (stromová žába, černý papoušek, zelený gekon, praslinský hlemýžď). Po chvilce vaše smysly přivyknou šeru a začnete si dosyta vychutnávat intenzivní vůně (skořice, divoká vanilka, mango) a neznámé zvuky. Rezervace je od roku 1983 zapsána na seznamu UNESCO.

Ořechů se sklízí na dva tisíce ročně a všechny jsou přísně evidovány, každý z nich má svou registrační známku. Pokud se pokusíte vyvézt neoznačený ořech z nelegální sklizně, bude zabaven. Legálně koupené ořechy v obchodech však nejsou levnou záležitostí, neboť jejich cena se šplhá až na 200 eur. Plody palmy byly v minulosti využívány jako dochucovadlo pokrmů, praktické nádoby i ceněné afrodiziakum. Dnešní návštěvníci Seychel si mohou gigantické ořechy koupit v obchodech se suvenýry nebo si opatřit praktičtější zmenšenou verzi vyrobenou z nepřeberného množství materiálů. Pokud se chystáte na Seychely, tak si rozhodně nenechte ujít tento donedávna zapomenutý kousek ráje. Ti méně šťastní se mohou pokochat pohledem na obří semeno vystavené v Pražské botanické zahradě.

Ostrov Curieuse

Vnitřní ostrov Curieuse o rozloze téměř 3 km² leží severozápadně od Praslinu a je chráněným přírodním územím. Spravuje ho společnost Seychelle Center for Marine Technology. Díky červené půdě byl ostrov nazýván také Červeným ostrovem. Nakonec byl pojmenován po jedné z lodí objevitele Mariona Dufresneho, který roku 1768 prozkoumával ostrovy kolem Praslinu. Na ostrově se kdysi nacházela kolonie malomocných. Dům tamního lékaře pochází z roku 1870. Nedávno v něm bylo otevřeno ekocentrum a turistické centrum.

Obří želvy na Curieuse Island

Na ostrově probíhá zajímavý projekt, jehož cílem je chov želv obrovských. Seychely jsou jedním ze dvou míst na světě, kde volně žijí suchozemské želvy obrovské. V národním parku na ostrově Curieuse jich najdete zhruba sto, v podmořské rezervaci, která se táhne kolem ostrova, jsou k vidění i karety pravé a obrovské. Želvy obrovské byly dlouho považovány za vyhynulé. Odborníci z The Nature Protection Trust of Seychelles se rozhodli převézt několik jedinců, kteří ještě přežívali na atolu Aldabra, na seychelský ostrov Silhouette. Tady se jim postupně podařilo odchovat mláďata, a vrátit tak želvu obrovskou do volné přírody. Na Curieuse se můžete procházet přímo mezi nimi, pohladit si je nebo se s nimi vyfotit. Na lidské obdivovatele jsou zvyklé.

Želva obrovská je jediným druhem velkých suchozemských želv, který přežil v oblasti ostrovů v západním Indickém oceánu, jako jsou Seychely. Na rozdíl od želvy sloní je situace želvy obrovské příznivější, i když je rovněž zařazena v Červeném seznamu v kategorii zranitelných druhů. Největším nebezpečím je pro želvu obrovskou poněkud paradoxně právě její početnost. Ve spojení s malým ostrovním areálem by se mohlo snadno stát, že celá populace vyhyne v důsledku epidemie nebo živelné katastrofy, jako je tajfun, zemětřesení nebo tsunami.

Pro mě je rozhodně setkání s želvami jedním z velmi překvapivých zážitků. Vyzbrojena zkušeností ze zoologické zahrady, že tyhle želvy obrovské se v ZOO v Troji ani nehnou, jsem byla nadšená pohybem a rychlostí, kterou na ostrově vykazovaly.

Takamaka Rum Distillery

Takamaka rum se vyrábí na Seychelách, na ostrově Mahé v palírně Trois Frères rodiny D'Offay. Pozemek byl založen na staré tropické plantáži, La Plaine St André, francouzskými osadníky před více než 200 lety. Palírna funguje od roku 2002 a je prvním a jediným obchodním výrobcem a exportérem rumu na Seychelách. Použitá cukrová třtina se pěstuje ve čtyřech různých oblastech Mahé nezávislými zemědělci a poté se rozdrtí, destiluje, zraje a smísí na místě. Takamaka rum je pojmenován po místním zálivu na ostrově, což je název místního stromu.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lucie Plicová | čtvrtek 21.3.2019 15:39 | karma článku: 19.77 | přečteno: 702x

Další články blogera

Lucie Plicová

La Digue, vplujte do světa, ve kterém se zastavil čas

Maličký ostrov La Digue je ráj pro duši i oko. Přestože na délku měří jen několik kilometrů, je plný divokých i romantických pláží, bujné vegetace a obrovských suchozemských želv. Tady se rozhodně zastavil čas.

22.3.2019 v 11:20 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 386 | Diskuse

Lucie Plicová

Šumavské pláně v bílé stopě "obrazem"

Běžkařské výlety ze Zadova, Kvildy, Modravy v bílé stopě po šumavských pláních patří mezi lyžařskou klasiku.

18.2.2019 v 15:21 | Karma článku: 17.71 | Přečteno: 380 | Diskuse

Lucie Plicová

Barcelona půlmaraton aneb po stopách Gaudího ve městě architektury

Pokud na nedělní závod přijíždíte na poslední chvíli, nemusíte mít obavy, že by vám z města něco uniklo. Trasa půlmaratónu totiž vede kolem všech velkých zajímavostí, na něž si jen dokážete vzpomenout.

18.2.2019 v 13:19 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 278 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jiří Opálka

Cestou necestou po Evropě

Tři roky za volantem Fiatu s frigem za zády. Stovky tisíc kilometrů dálnic, okresek, úzkých uliček center měst, krávy či osli na cestách (zejména Rumunsko a D1). Asi 1500€ na pokutách.

21.4.2019 v 22:44 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 253 | Diskuse

Jan Tomášek

Po stopách jabloneckých tramvají

Tramvaje na úzkém rozchodu začaly v Jablonci jezdit na přelomu 19. a 20. stol a provoz zanikl 1965. Jablonecké tramvaje zajížděly i do okolních obcí a městeček - konečné byly v Janově a Rychnově nad Nisou.

21.4.2019 v 16:30 | Karma článku: 6.56 | Přečteno: 263 | Diskuse

Jiří Opálka

Setkání s migrantem na Irunu /2015/

Budou to pomalu čtyři roky, co jsem v květnu 15 byl donucen svým tehdejším šéfem strávit několik dní ve španělském Irunu. Ne že by mi to až tak vadilo. Irun je hraniční přechod mezi Francií a Španělskem, víceméně na pobřeží.

20.4.2019 v 13:12 | Karma článku: 31.03 | Přečteno: 1222 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dublin: přímořské město světoznámého piva, deště a legendárních spisovatelů

Černé pivo Guiness, srdeční barmani a čtvrť Temple. James Joyce, Samuel Beckett a Oscar Wilde. To vše je možné nalézt v Dublinu, v hlavním městě Irska, které se nachází na západním břehu irského ostrova.

19.4.2019 v 23:01 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 224 | Diskuse

Aneta Toboříková

Potosí ... 'Taky bych chtěla, aby už mi bylo 29.'

O těžkých podmínkách horníků, o tom, jak je Potosí krásné a na chvíli jsem si v něm našla kamaráda, a o tom, jak si občas nevážíme času, který máme a chceme jej urychlit, abychom už byli někde jinde.

19.4.2019 v 10:02 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 16.61 Průměrná čtenost 507

Milovnice hor, skal a cestování se sklony k bláznivým nápadům. Zápalená pro fotografování s nutkavou potřebou zachytit svět kolem sebe. Myšlenkami na cestách, srdcem dobrodruh a šprýmař.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Najdete na iDNES.cz